Machiavelli Niccoló

Niccolò Machiavelli byl italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik. Narodil se 3. května 1469 ve Florencii v patricijské rodině, a to ho předurčilo k diplomatické kariéře. Stal se florentským státním sekretářem. Jako vyslanec působil v Itálii, Tyrolsku a Francii. V roce 1513, krátce po návratu rodu Medicejů, byl obviněn ze spiknutí proti nim, uvězněn a mučen, poté propuštěn a vykázán z Florencie. Na svém statku se pak věnoval studiu antické literatury a vlastnímu psaní. V roce 1520 byl omilostněn a stal se oficiálním dějepiscem Medicejských. Po jejich porážce se už do státních služeb nevrátil a zemřel chudý 22. června 1527.
Nejslavnější Machiavelliho dílo – Vladař – věnované Lorenzu Medicejskému mělo pravděpodobně pomoci svému autorovi k získání panovníkovy přízně. To sice nesplnilo, ale přesto se zapsalo do dějin a myšlenky v něm obsažené daly základ budoucí politické vědě. Dílo nepochybně odráží dobu a účel (tedy snahu zavděčit se) a obsahuje velmi pravdivý a realistický pohled na politiku a mezinárodní vztahy. Machiavelliho názory bývají často prezentovány omezené na pouhé "účel světí prostředky," ale v knize je toto rčení chápáno poněkud jinak. Machiavelli například píše, že samozřejmě v ideálním světě by měl každý panovník dodržovat své slovo, ale jelikož se tak běžně neděje, měl by chytrý panovník vědět a rozpoznat, kdy je pro něho a jeho stát výhodnější od daného slibu upustit. Machiavelli se zabývá způsobem vládnutí v knížectví či možnostmi získání trůnu. Zde rozlišuje čtyři základní způsoby: 1. Štěstí (Nový vládce se dostal k moci snadno, ale o to těžší bude pro něj moc udržet.) 2. Zásluhy (To je podle Machiavelliho nejlepší způsob získání trůnu. Je to sice pracné, ale téměř bezproblémové. Nový vládce nemá potíže s udržením moci a pořádku.) 3. Zločin (To Machiavelli považuje za špatné z toho důvodu, že poddaní by panovníka dost pravděpodobně neuznali a dělali by všechno proto, aby se ho zbavili.) 4. Vůle spoluobčanů (To je poslední způsob, jak se dostat k moci. Zde Machiavelli především varuje před vrtkavostí veřejného mínění - nový panovník se tedy musí vyvarovat veškerých nepopulárních kroků, které by toto mínění mohly změnit.) O Machiavellim se říká, že za naprosto běžný prostředek prosazování cílů považoval násilí. Ve Vladařovi také radí, kdy a jak by se mělo násilí používat Dále také uvádí, že násilí sice může být omluvitelné, ale pouze v případě, kdy není žádné jiné cesty a pouze v minimální možné míře.

Machiavellismus
O vznik tohoto pojmu se svým dílem Vladař zasloužil Niccolò Machiavelli. Machiavellismus je dnes považován za označení pragmatického a cynického jednání v politice. Machiavellistou je myšlen ten, kdo uznává rčení o tom, že účel světí prostředky a je ochoten dopouštět se morálně pochybných jednání.

Zdroj: cs.wikipedia.org, politologie.blog.cz